RECENZE: VYHRAJ NEBO SE POUČ - J. KAVANAGH

18.11.2021

Ještě než se pustím do své amatérské podrobné analýzy a recenze této knihy, rád bych podotkl, že smíšené bojové umění jsem sledoval spíše okrajově. A ruku s tím jsem často slýchával jméno John Kavanagh. Říkal jsem si "Kdo to proboha je?" Začal jsem se zajímat, nemohl uniknout mé zvědavosti a musel jsem jej vyhledávat. Když jsem jej uviděl, s posměchem jsem si řekl "To jako vážně tento drobek je trenérem Connora McGregora?" Představa byla trochu jiná. Jenže když jsem zapojil selský rozum, dá logiku, že by se přece nenechal vést nějakým nezmarem. V tomhle případě děkuji na internet a YouTube. Hodně rychle jsem změnil názor. Momentálně jej taktéž sleduji na různých sociálních sítích, ať je to Instagram nebo Twitter, a tento člověk mi rychle přirostl k srdci. Skromný zábavný sympaťák a mistr ve svém oboru. Po přečtení jeho knihy oblíbenost tohohle člověka ještě vzrostla.

Zájem o MMA byl větší a mám jej v hledáčku v popředí. Samozřejmě to nikdy nepřesáhne fanouškovství hokeje, ale zajímám se o tom čím dál více. John jakožto inspirace má na tom velký podíl.

Co se týče toho, že jsem si zamiloval knihy, o tom netřeba debaty. Má stále se rozšiřující knihovna je zahrnuta ze šedesáti procent knih se sportovní tématikou. Když jsem byl v knižním obchodě a procházel jsem si různé sekce, tato kniha nemohla uniknout mé pozornosti. Váhal jsem, zda ji koupit. Když jsem přišel domů, projel jsem si různé recenze, hodnocení této knihy, ale nebyly úplně přívětivé. Nechápal jsem některé lidi, proč píšou recenze na internetu a po koupení znehodnocují knihu tím, že čekali přímý příběh Conora McGregora a jeho života. Samozřejmě, příběhy s irským bojovníkem tam jsou. Je zde prezentován pozoruhodný příběh Johna Kavanagha a jeho trenérské a životní cesty.

Když jsem otevřel knihu, převládalo ve mně nadšení. Po přečtení předmluvy, osmnácti kapitol a epilogu jsem měl smíšené pocity. Proč? Nejsem moc dobrý češtinář, vysolím pěknou várku chyb, ale tohle je blog a po upozornění se snažím chyby napravit. Během čtení jsem zaregistroval mnoha, překlepů a místy se mi věty špatně četly. Až jsem si říkal, jak je vůbec možné, aby tohle šlo ven? Přesto všechno síla příběhu má ohromnou převahu a je dost inspirativní. Zda bych doporučoval knihu? Leda na vlastní nebezpečí a za předpokladu, že čeština někomu nerozseká oči. Co se týče celkového příběhu. Já si našel své, byl jsem překvapený tím, že Johnovo dětství se celkem ztotožňovalo s tím mým, a to mi pomohlo se v různých pasážích plně vcítit do příběhu. John určitě neopomenul začátky karate, se kterým začal ve čtyřech letech.

Po prožité šikaně, rozbité hubě po zastání se cyklisty, kdy jej mlátil agresivní dav lidí, mě fascinovala jeho síla a vynaložená energie pro založení vlastního klubu sebeobrany, studování vysoké školy, studování džiu-džitsu, cestování na semináře, zápasení v cizině a v neposlední řadě práce v nočním klubu jako vyhazovač. Samozřejmě se dostal do různých životních situaci, kdy například zůstal bez jediného centu, špatně zvládal sebevraždu přítele z klubu. Prožití nelítostných situací, proplakaných nocí, prohry a nezdary. Na velké části jeho cesty by bylo pohodlnější hodit ručník do ringu, ale nikdy se nevzdal a šel si za svým. Po zápasení, kdy jej opouštěla soutěživost, zápasení. V hlavě při boji radil protivníkům, co mají dělat. Tedy v myšlenkách, ve svém duchu.

Rozhodl se, že založí vlastní klub SGB Ireland. Líbí se mi porovnáni na začátku kapitoly, kdy měl tělocvičnu, která spíš připomínala skladiště plné plísní ale boudu, a na konci má velkou halu čítající něco přes sedm set členů.

V knize je i popsáno, jak se poprvé setkal s Conorem McGregorem a jeho cesta s ním, která mohla být jakákoliv, jen ne jednoduchá, hlavně ze začátku. Setkal jsem se s názorem, kdy mě bylo řečeno: "Kde by byl Kavanagh bez McGregora?" Já se spíš ptám, kde by byl McGregor bez Kavanagha? Celková cesta byla úchvatná a dostal z něj to nejlepší. John zavedl nové metody a praktiky, které se nikde v jiných tělocvičnách nedělaly. Co se mi líbí na knize, tak to, že popisuje různé perličky ze zákulisí. To, jak prožíval různé zápasy. Jak si zakládá na disciplíně a týmové etice, samozřejmě při popisu zápasů nezapomíná na ostatní zápasníky, jako třeba Gunnara Nelsona, Cathalu Pendredovi a mnoho dalších.

Jednou letěli z Irska do Las Vegas, aby se aklimatizovali před zápasem v UFC. Měli se setkat s Conorem na letišti, ale ten zavolal, že je nemocný, že přijede o týden později. John a jeho parťák Artjom odletěli bez něj. Když byli ubytovaní, nemohli uvěřit svým vlastním očím. Se slovy "Conor bude zhnusený, až zjistí, o co přišel". Byli v hotelu, ve kterém měli jídlo, pití a celkově ubytování zdarma. Pak zjistili, že pokoj stojí 1 500 $ na noc. Když dorazil Conor, tak si jej dobírali, že už jsou ubytování v dobrých pokojích a že pro něj zbyl standartní s jedním lůžkem. Jenže jejích pokoj byl v porovnání s jeho ničím. Jeden z majitelů UFC vlastnil tento hotel a Conora si cenil natolik, že klukům následně spadla brada, protože dostal apartmá v hodnotě 7 500 $ na noc, navíc dva komorníky k tomu.

Zapomněl jsem poznamenat, že John stál u zrodu irského MMA a příběhová linka končí první prohrou v UFC Conora nad Diazem v roce 2016. Určitě bych byl rád za pokračování, i když znám celkové výsledky zápasu, ale třeba bych se dozvěděl něco víc. Za mě co se týče hodnocení, knize dost přidávám a zastavuji se na 70%.